ACTA
ACTA (anglicky Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) je kontroverzní vícestranná mezinárodní obchodní dohoda s trestněprávními prvky, jejímž účelem je vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. ACTA by vytvořila nový mezinárodní rámec, k němuž se mohou země přidat, a vytvořila by vlastní orgány mimo existující mezinárodní instituce jako jsou Světová obchodní organizace (WTO) a Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a Organizace spojených národů.
Navrhovatelé ji označují za odpověď na "růst globálního obchodu s padělaným zbožím a nelegálně šířenými autorsky chráněnými díly" Záběr ACTA je široký, zahrnuje jak padělání hmotného zboží (značkové oblečení, hudební a filmové nosiče, léky), tak i "internetové distribuční a informační technologie".
Finální text dohody byl zveřejněn v roce 2011. Ačkoliv finální text dohody již neobsahuje tak drakonická opatření, která byla oznámena původně, organizace dohlížející na lidská práva na Internetu ji kritizují, protože zavádí přísné represe, poškozuje uživatele a směřuje ke státním zásahům do svobodného Internetu.
ACTA byla zatím podepsána 8 státy a ostatním je otevřena k podpisu do května 2013. Rada EU odsouhlasila dohodu ACTA dne 16. prosince 2011 na setkání ministrů zemědělství a rybolovu (za Českou republiky se účastnili ministr zemědělství Petr Bendl a jeho náměstek Juraj Chmiel). Protože dohoda počítá i s trestněprávními represemi, budou ji muset v případě schválení Evropským parlamentem ratifikovat i jednotlivé členské státy. ČR se k podpisu připojila 26. ledna 2012, podepsala ji velvyslankyně ČR v Japonsku Kateřina Fialková. Kvůli protestům, které pomáhala organizovat Česká pirátská strana, premiér Nečas ratifikaci ACTA dne 6. února 2012 pozastavil s tím, že vláda chce ještě analyzovat reálné dopady smlouvy.
Vyjednávání
Vyjednávání ACTA neprobíhalo na půdě žádné mezinárodní instituce. Podle Úřadu pro obchodní zastoupení Spojených států (Office of the United States Trade Representative, USTR) začaly předběžné rozhovory o ACTA mezi Spojenými státy, Kanadou, Evropskou komisí, Švýcarskem a Japonskem v letech 2006 a 2007.. 23. října 2007 vydaly Spojené státy, Evropské společenství, Švýcarsko a Japonsko společné prohlášení o tom, že začaly vyjednávat o ACTA. K jednáním se následně připojily další státy: Austrálie, Jižní Korea, Nový Zéland, Mexiko, Jordánsko, Maroko, Singapur a Spojené arabské emiráty. Vyjednávání ACTA bylo do 22. května 2008 vedeno v utajení. Diskusní list o navržené dohodě byl však uložen na WikiLeaks a noviny ihned poté informovaly o tajných jednáních. Jednání původně předpokládala završení do konce roku 2008, v listopadu 2008 však Evropská komise oznámila, že budou pravděpodobně pokračovat i v roce 2009.
Ačkoliv vyjednávání probíhala v utajení, řada korporací měla zastoupení v poradních výborech USTR a měla přístup k utajovaným dokumentům. V září 2009 se zjistilo, že USTR dal text pracovního návrhu ACTA k dispozici vybraným subjektům mimo formální poradní orgány prostřednictvím dohod zakazujících zveřejnění. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím bylo zjištěno, že dohody s USTR podepsaly následující organizace: Google, eBay, Dell, the Business Software Alliance, News Corporation, Sony Pictures, Time Warner, Americká asociace filmového průmyslu a Verizon. USTR pozval řadu velkých skupin, které zastupovaly jednotlivé korporace hudebního, softwarového a filmového průmyslu, aby mohl začlenit jejich návrhy a připomínky již při přípravě pracovní verze ACTA. Tyto skupiny zahrnovaly International Intellectual Property Alliance, která sdružuje mimo jiné Business Software Alliance (BSA), Americkou asociaci filmového průmyslu (MPAA or MPA) a Americkou asociaci nahrávacího průmyslu (RIAA)), a Asociaci amerického farmaceutického výzkumu a výroby. Americká asociace nahrávacího průmyslu (RIAA) smlouvu ACTA podporuje a při tvorbě ji připomínkovala.
V dubnu 2010 bylo po jednáních ve Wellingtonu na Novém Zélandu oznámeno, že ještě týž měsíc dojde ke zveřejnění aktuální verze návrhu textu dohody. Ještě v červenci 2010 však byl návrh v Evropské unii utajován v režimu Vyhrazené a nebyl žadatelům podle zákona o svobodném přístupu k informacím poskytnut. Konečný text byl zveřejněn 15. listopadu 2010, V červnu 2010 označily Indie a Čína, které se vyjednávání neúčastnily, opatření ACTA za "TRIPS-plus", protože navrhovaná smlouva podle nich daleko překračuje rozsah Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), která byla přijata na půdě Světové obchodní organizace WTO. Obavy, že by ACTA mohla narušit mezinárodní obchod, byly předneseny i na jednání výboru TRIPS a údajně měly podporu 153 členů WTO.
Stáhnout české znění dohody ACTA