WikiLeaks
WikiLeaks je nezisková mediální společnost, která zveřejňuje významné utajované vládní a korporátní dokumenty, při čemž využívá internet k zachování anonymity a nevystopovatelnosti svých zdrojů. Technické řešení WikiLeaks je založeno na několika softwarových balíčcích, které zahrnují MediaWiki, Freenet, PGP a Tor. Servery WikiLeaks jsou umístěny ve Švédsku. Pentagon označuje WikiLeaks za hrozbu americké národní bezpečnosti. Wikileaks mělo problémy s financováním a proto v prosinci 2009 dočasně pozastavilo všechny operace. Archivní materiál nebyl znovu dostupný a Wikileaks nějaký čas nové zprávy nezveřejňovalo. 3. února 2010 oznámili, že pokryli všechny minimální náklady a 19. května 2010 byla stránka znovu plně v provozu, včetně MediaWiki archivu. V současnosti je mluvčím a šéfredaktorem Julian Assange, který spoluzakládal WikiLeaks v roce 2006.
Hlavní úniky
Seznam členů Britské národní strany
Seznam členů krajně pravicové Britské národní strany byl WikiLeaks poslán 18. listopadu 2008. Seznam zahrnoval údaje o jménech, adresách, věku a zaměstnání většiny z 13 500 členů strany, včetně několika policejních důstojníků, dvou advokátů, čtyř duchovních, nejméně jednoho lékaře a množství učitelů na základních a středních školách. Ve Spojeném království je policistům zakázán vstup či podpora Britské národní strany a nejméně jeden policista byl propuštěn kvůli svému členství. Seznam byl uveřejněn 20. října 2009 a obsahoval informace o 11 811 členech.
Letecký útok v Bagdádu 12. července 2007
5. dubna 2010 WikiLeaks zveřejnila dvě utajovaná videa americké armády ze série útoků z 12. července 2007 v Bagdádu, při kterých bylo zabito několik lidí včetně dvou zaměstnanců zpravodajské agentury Reuters, Saeeda Chmagha a Namira Noor-Eldeena. Jedno video je neupravené a má délku 38 minut, druhé video s délkou 18 minut je upraveno a doplněno texty. Wikileaks také spustila webové stránky collateralmurder.com zaměřené výhradně na tato uniklá videa a další související materiály. Kratší video již zhlédlo na serveru YouTube několik miliónů diváků a informovala o něm největší světová média...
Mučení a zabíjení iráckých civilistů ve válce v Iráku
22. října 2010 zveřejnila WikiLeaks tajné vojenské dokumenty o válce v Iráku z let 2004-2009. Z téměř 400 tisíc (přesně 391 831) inkriminujících dokumentů vyplývá, že americké vojenské velitelství i vláda měly vědět o:
- mučení zajatých Iráčanů, znásilňování iráckých žen, okamžitém popravování bez soudu a o dalších válečných zločinech prováděných Iráckou armádou a policisty
- mnohem větším počtu civilních obětí, než bylo oficiálně uváděno.
Reakcí Pentagonu dle slov jeho mluvčího bylo to, že publikování dokumentů bylo tragédií, která napomáhá nepřátelům Západu. Negativně se vyjádřil i irácký premiér Nouri al-Malikí, podle něhož zveřejnění vyvolá nenávist proti politickým stranám a jejich představitelům. Profesor John Sloboda z organizace Iraq Body Count, který spolupracoval s Wikileaks na analýze tohoto materiálu, řekl, že nové dokumenty a další záznamy úmrtí dokazují, jak obrovské množství bylo malých, neustálých tragedií v této válce. 23. října, hlavní vyšetřovatel OSN pro případy mučení, Manfred Nowak, vznesl požadavek, aby Obama začal vyšetřovat americké porušování lidských práv.
Americké diplomatické kabelogramy
V noci na 28. listopad 2010, několik hodin po kolapsu kvůli "neznámému přetížení serverů" (patrně DoS) Wikileaks zprostředkoval předním světovým médiím v Londýně, New Yorku, Berlíně, Madridu a Paříži přístup k prvním 251 287 z údajných 3 milionů diplomatických dokumentů, nejčastěji amerických depeší/kabelogramů. Nejnovější z nich pocházejí z února 2010, většina je však stará kolem 3 let. Kolem 11 tisíc z nich je označeno nálepkou "tajné" a 9 tisíc jako "delikátní" a nevhodné pro sdílení ostatními vládami, mnoho dalších tisíc s nálepkou "chránit". Zmíněné materiály mimo jiné obsahují následující:
- američtí diplomaté měli provádět špionáž proti vedení OSN
- USA využívají svá velvyslanectví pro globální špionážní síť
- změna vztahů mezi Čínou a Korejskou lidově demokratickou republikou – předjednávání scénáře, podle kterého KLDR hospodářsky zkolabuje, diskuze o spojené Koreji
- soukromé naléhání arabských čelních politiků na Spojené státy, aby letecky zaútočily na Írán
- znepokojení USA z toho, že Sýrie dodává zbraně Hizballáhu
- rostoucí nestabilita v Pákistánu, konkrétně Washington a Londýn se obává bezpečnosti tamního jaderného programu
- podrobnosti tajné americké snahy zvítězit nad al-Káidou v Jemenu
- vazby mezi ruskou vládou a organizovaným zločinem
- čínští hackeři vedli útok proti firmě Google a pronikli do počítačů NATO
- USA se chtěly pomstít Evropské unii za její odpor vůči GMO
- drtivá kritika britské vojenské operace v Afghánistánu
- nevhodné chování příslušníka britské královské rodiny
- soukromé názory a hodnocení předních světových politiků včetně hlav států
- diplomatické dokumenty týkající se Česka například obsahují dopis Ivo Šrámka a Ivana Pocucha z ministerstva zahraničí o ochotě Česka podílet se na strategické spolupráci s USA, ať má jakoukoli formu.
Z úniku je podezřelý analytik armádní rozvědky, Bradley Manning, který měl podle The New York Times dokumenty získat již mezi únorem a květnem 2010 a od května je držen na základně námořní pěchoty v Quantico, stát Virginia na samotce bez možnosti návštěv, v podmínkách, jež některá média označují za "extrémní", "nehumánní" nebo "hanebná", popř. jako politický vězeň .
Zveřejnění amerických základen a zařízení klíčových pro americkou bezpečnost
6. prosince zveřejnil server WikiLeaks dlouhý seznam amerických základen ve světě a ostatních zařízení klíčových pro americkou bezpečnost – jako například různé (státní i soukromé) továrny, elektrárny, doly, dále plynovody a ropovody, komunikace, dopravní uzly a další. Podle korespondenta BBC, Jonathana Marcuse se pravděpodobně jedná o zatím nejkontroverznější únik WikiLeaks.